Pokračování zážitků z Německa  - V pondělí 7/6 jsme měli pro nás volný den, neboť jsme nepřidali k tématickému zájezdu a jali se spolehnout na vlastní možnosti objevit ve velkém městě jako je Chemnitz /240.tis.obyvatel/ vlastní zdroj hodný půldenního programu. Při nedělním průjezdu městem Chemnitz, kdy jsem jel s Petrem a Katy na nádraží pro syna Michala, jsme si v centru všimli zajímavé industriální budovy v restaurovaném stavu. A skutečně – jednalo se o Průmyslové muzeum – Industrie Museum Chemnitz, které je na seznamu památek mezinárodního sdružení Evropská cesta průmyslového dědictví.
http://www.saechsisches-industriemuseum.de/_html/www/chemnitz/home.htm

Budovu jsme po chvilce trochu nejistého ježdění centrem našli. Mohli bezplatně zaparkovat naše automobily na přilehlém volném parkovišti a vstoupili za nijak závratný poplatek do expozice. Jedná se o velmi zdařile koncipované muzeální expozice a sbírky v průřezu asi 150 let zpátky se vší průmyslovou výrobou, kdy a co se na území Saska, a potažmo později DDR, v těchto místech a městech vyrábělo či produkovalo.

Vstupní expozice ukazuje velký parní stroj pohánějící generátor na elektrický proud, ukázka toho, jak se v továrnách s proudem začínalo, když ještě nebyla veřejná síť. Další součástí průmyslové expozice je rovněž množství strojů a zařízení strojních, textilních a také výpočetní technika firmy Robotron. Největším exponátem je historická parní lokomotiva německé řady 98.  

Samostatnou expozici má oddělení motorů a jejich vývoje a budoucnosti, ve kterém se nám líbily vystavené skutečné motory i jejich modely. Svým způsobem ojedinělý exteriér a dvorana muzea nás přiměla k možnosti jednat v muzeu o tom, jak se na tuto plochu dostat s našimi MBX za účelem „dobové fotografie“. Po krátké domluvě s ochotnými pracovnicemi muzea nám to bylo umožněno. Se záběry, které historizují naše MBX v Průmyslové muzeum Chemnitz - záběry historizující minulost i současnost do jednoho momentu, jejichž výsledkem jsou tyto záběry.

Počasí bylo po celý zbytek dne opět ukázkové azúro a výlet jsme zakončili pohodovou jízdou okolím Chemnitz přes Hohenstein s velmi působivými výhledy do kraje pod Krušnými Horami.  V kempu bylo též dobře, zejména s našimi pivními zásobami.

**
V úterý 8/6 jsme se odebrali výletním autobusem do města Zwickau. Na programu byla dopoledne návštěva automobilového muzea Augusta Horcha a odpoledne návštěva pivovaru a degustace piva v Privat Brauerei Zwickau s názvem Mauritius. 
V automobilním muzeu u Horcha se jedná o předválečné tovární provozy upravené do podoby velmi exkluzívně instalované expozice všech dobových automobilů, které se pod názvy Horch, Wanderer, DKW a Audi vyráběly až do roku 1945. http://www.horch-museum.de/default.asp

Všechny automobily jsou pečlivě a perfektně renovovány a působí velmi okázalým dojmem. Součástí expozice je i ukázka práce s historicky vybavenou dílnou i momentka z válečných let.

V éře poválečné jsou k dispozici všechny modely předcházející Trabantu 600/601 a mnoho dalších prototypů a konstrukcí. Celková koncepce a duch muzea může velmi dobře napovědět i o tom, že ve Zwickau byly pro výrobu automobilů příznivé podmínky už před válkou a že poválečný nedostatek surovin a technologií vedoucí k výrobě Trabantů byl stejně tak přechodný jako všechna nepříznivá období předtím.

V době po sjednocení Německa výrobce Trabantů přešel do konsorcia VW a dnes je ve 2 závodech VW Sachsen vyráběno cca 1350 vozů denně, 3.000 motorů a 4.000 převodovek. http://www.volkswagen-sachsen.de/zahlen_und_fakten/index.php
Prohlídka muzea se díky všem vystaveným exponátům a motorům velmi protáhla, byly to však skvělé zážitky. Součástí expozice je i minikino, kde se promítají černobílé filmy ze třicátých a čtyřicátých let, ve kterých zastávají zde vyrobené automobily patřičnou roli.

Mírně unaveni jsem se odebrali autobusem na oběd. Servírovaný řízek se sosem , brambory a zeleninou dal vzpomenout na oblíbený východoněmecký hit – řízek s omáčkou – ale bylo to skvělé a nikdo si nestěžoval. Navíc se čepovalo pivo z pivovaru, kam jsme měli namířeno a bylo velmi přijatelné. Však také bylo poledne a žár konal své.
Pivovar je velmi moderní, velikostně odpovídal asi pražskému pivovaru v Bráníku. Vařil několik druhů piv, z nichž to nejlepší se nazývalo Pils. Tedy pivo s „kvalitou Plzně“. No - ze slušnosti a ohleduplnosti k hostitelům má každé německé pivo do pravé Plzně hodně daleko, ale zde bylo příjemné tímto mokem hasit žízeň a poslouchat přednášku průvodce a sládka v jedné osobě.   http://www.brauhaus-zwickau.de/

Mimo jiné jsme byli informováni, že zde jede výroba na zakázky. Tedy vaří se předem sjednané množství a to rovnou se expeduje. To znamená, že ani plnící linky lahví nejedou stále, byli jsme tedy ušetřeni ustrašného randálu, který vyluzují drnčíci láhve. Ve výčepním sále bylo nakonec příjemně, ochutnali jsem asi 4 druhy. Pivo bylo velmi dobře hodnoceno i přijato. Karton s nabídkou 6 druhů jsem si dovezl až do Prahy, protože takto se dá velmi dobře poznat chuť cizí země i u domácího stolu.
Návrat busem po dálnici byl takovým příjemným ševelením po turisticky a automobilisticky velmi dobře stráveném a prožitém dni.

**