Poslední pobytový den v pátek 11/6 jsme našimi auty s celou výpravou navštívili město Zwickau. Opět ve velmi horkém až tropickém dni jsme si prohlédli centrum včetně památek a pamětihodností. Průvodci z turisticko-informační agentury nás protáhli městem přes středověké památky včetně Brauhausu, kterých v městě po bombardování za války mnoho nezbylo. Poté přes barokní měšťanské domy včetně rodného domu hudebního skladatele a klavíristy Roberta Schumanna, jehož shodou okolností 200. výročí narození v onom týdnu si ve městě připomínali a chystali na víkend veřejný galakoncert.

Schumannův rodný dům je přístupný a upraven jako muzeum včetně koncertního sálu s jeho klavírem, který byl kdysi zpodobněn na 100 markové bankovce s jeho ženou Clarou.  http://www.youtube.com/watch?v=_Y3W0imEo2U
Procházka městem v horkém dni nás nasměrovala do prostředí restaurace Svatého Václava, kde se podávalo české pivo Staropramen a česká kuchyně. České pivo bylo pro takový příjemný den při posezení to nejlepší co jsme mohli přát.

 

Město Zwickau stejně jako jiná mnohá další v této části Německa svým způsobem prožívá své „znovuzrození“. Po poválečné šedivé historii v časech DDR se nyní dostává potřebných peněz na obnovu i záchranu památek. Z německých měst v bývalé DDR se tak dnes stávají nejen příjemná města pro jejich obyvatele, ale i zajímavá a přitažlivá centra pro turistiku. Toho jsem si zde v Sasku všimli obzvlášť.

Tradiční závěr celého týdne akce Škoda Tour byl společenský a družný zároveň. Příjemné menu a pozvaná kapela spoluvytvářely vynikající atmosféru.
http://www.rasselbandeguggemusik.de/cms/front_content.php?idcat=4&idart=3

Velké uznání krásnou atmosféru celého setkání patřilo organizátorům z klubu Zwickau. jak se neslo z děkovných řečí a projevů zástupců klubů ze všech zúčastněných zemí.

Celý týden s týmem Škoda Zwickau byl skutečně skvělý, zejména organizátorské úsilí Jense a Eileen bylo vynikající. Utěšenou sbírku předaných darů a ocenění rozšířilo i námi věnované české pivo Budvar od Vládi Lišky. Nezapomenutelný večer ještě nekončil, venku u jezera se uskutečnila laserová produkce s obrázky aut-škodovek a nakonec závěrečný ohňostroj takové razance a rozsahu, že takový uvidíme i málokde u nás. A sotva na okresním městě, jak se trefně vyjadřoval účastník z Chrudimi.

     

Odebrali jsem se ke svému bungalovu a ještě dlouho do noci probírali různé zážitky, povedené situace a vynikající počasí. Samozřejmě i další plány a vše, co naše MBX ještě tento rok čeká. 

**
Sobotní den 12/6 se stal dnem loučení a také návratu domů. Poslední snídaně formou švédského stolu a loučení se všemi škodovkáři z Německa, Rakouska, Dánska, Holandska a Anglie dostávalo správné grády. Sbalit bagáž do vozu bylo sice trochu obtížné, ale nakonec se to zvládlo a kolem desáté jsme odstartovali směrem domů k nám. Zbývalo nám pár desítek kilometrů Německem a ještě jedno malé překvapení.

V jedné malé obci cestou k hranicím mělo být něco ve smyslu Muzea značek, tedy SPZ. Obec Grossolbersdorf i zmíněnou budovu jsme nakonec po menším pátrání nalezli. Za velmi mírný obolus jsem si v klidu mohli nerušeně prohlížet a vychutnávat historii světa poznávacích značek nejen v Německu, ale i na celém světě.

Rozsah expozice a počet exponátů byl na „vesnické“ muzeum velmi překvapivý. Skutečně jsme zírali a prohlíželi si se zájmem i expozici, která s tím souvisela, tedy různé modely a pomůcky do autoškol a výuky řidičských dovedností. Značky jsou zde téměř z celého světa, našich jen poskrovnu. To však nevadilo, naše známe, ale ty cizí jsou pro mně vždy důležitější, je to skoro jako zeměpis, to je pro cestovatele stejně důležité – vědět kde se nachází stejně jako se tam domluvit.  
Poté jsem se již vraceli domů k nám. Silnice k hranicím byla sice stále „in Bau“, ale naštěstí ve směru do Čech byla průjezdná. Sjeli jsme dolů z hor a přes Chomutov se vydali směrem na Prahu. Po projetí Loun jsem se stavili na oběd v motorestu Chlumčany. Bylo nám příjemně a české jídlo s řízkem bez omáčky bylo zase velmi žádané a dobré.

 

Pokračovali jsme dál na Prahu, kterou jsme projeli od Bílé Hory do břevnovských tunelů a po magistrále až do Běchovic. MBX přes Prahu projela jako nůž máslem – rychle a bezpečně. V Újezdě jsme se stavili pozdravit Jirku Atanasova. Velmi rád nás viděl a po osvěžujícím pohoštění, za které touto cestou děkujeme, nám popřál šťastné dojetí až do Chrudimi. To se nám nakonec zanedlouho podařilo. Silnice směrem na Kolín a Čáslav byla dobře průjezdná a tak nám zrychlený přesun nečinil žádné potíže. Naše oba vozy MBX se ze Škoda Tour vrátily do Chrudimi ještě za světla a tím se naše celotýdenní cestovní anabáze do Německa a zpět skončila.
Naše MBX na celé trase z Chrudimi do Německa a zase zpátky najely cca 1000 km naprosto hladce, bez potíží a bez závad. Na silnicích i dálnicích jsem si užívali a velmi často byli v zdraveni motoristy a kolemjdoucími. Byl to příjemný týden a mohu jej uzavřít s tím, že se nám povedlo MBX ukázat zahraničním evropským škodovkářům a vzbudit v nich zájem, obdiv a nakonec po Sachsenringu i nadšení. Tyto automobily si uznání právem zaslouží, vždyť udržet při životě a zejména v náležitém stavu a lesku tyto více jak čtyřicetileté vozy je v dnešní době více než jen koníček, je to poslání. Se stálým pocitem jako kdysi – s MBX za hranice všedních dnů. A tak se s konstatováním, že letošní Škoda Tour 2010 je již za námi a další se bude za rok konat v dánském městě Glamsbjerg se všemi příznivci MBX a dálkových jízd loučím a děkuji za pozornost.

 

Zdeněk Wachfaitl
MBX Club Praha
19.6.2010

**
Glamsbjerg – je menší město na ostrově Fyn v Dánsku. Poblíž města má dánský Škodaklub stálou expozici – Škoda muzeum, které jsem v roce 2008 též navštívili. Do tohoto města se dá dojet suchozemskou trasou, není potřeba trajektů. Trajekt je však pro zájemce možný na Trase Kiel-Bagenkop na ostrov Langeland a dále Fyn.
Všem, kdo se na další ročník budou cítit a chystat přeji již dnes dobrou jízdu, dobré počasí a dobré zážitky.